Webrovka 2017

Webrovkafest na Klučance 2017

Výtěžek: 46 620,- Kč
V sobotu 18. listopadu proběhl v Humanitárním středisku Klučanka v Dědově u Teplic nad Metují již šestnáctý ročník Charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů Webrovkafest na Klučance. Jeho hlavním posláním je, krom kulturního vyžití široké veřejnosti, pomoc znevýhodněným dětem bez rodičů a ze sociálně slabých rodin.
Akci, která proběhla v naprosto pohodové atmosféře a bez jediného vážnějšího problému, navštívilo zhruba sto padesát kultury chtivých lidí s dobrým srdcem. Těm se podařilo nastřádat do kasy necelých pět a dvacet tisíc korun, které jsme po zaplacení všech nákladů doplnili zbylými penězi od sponzorů, partnerů a dárců na konečnou částku 46 620 Korun českých.
Tyto peníze byly vloženy na humanitární fond Institutu zážitkové pedagogiky pro děti z dětských domovů a děti ze sociálně slabých rodin. Odhadovaný počet dětí, kterým tento výtěžek pomůže, je minimálně padesát. První děti přijedou na Klučanku už na vánoce, potom na velikonoce a další v létě. Převážně jde o úhradu nákladů spojených se zapojením dětí do volnočasového projektu Všeználek, což je celoroční projekt s dlouhodobým trváním už od roku 1999. Podporuje rozvoj osobnosti, samostatnosti a tvořivosti dětí výchovně vzdělávacím působením a kulturně sportovní činností. Zásadním přínosem projektu je pozitivní integrace dětí z dětských domovů, dětí s handicapem, sociálně slabých rodin či dětí z národnostních menšin mezi dětí z „běžných“ škol pomocí společných pobytových akcí.
Děkujeme touto cestou všem kapelám a divadelním spolkům za skvělé koncerty a představení, všem kdo nás podporují finančně, celému perfektně sehranému realizačnímu týmu, všem kteří nám vyšli vstříc při organizaci festivalu materiální či jinou pomocí a hlavně všem, kdo přišli tuto akci podpořit osobně. Velice si toho vážíme a je to naší inspirací a pohonnou hmotou při plánování dalších ročníků.
Drobným lapáliím a vtípkům jsme se přeci jenom nevyhnuli ani tentokrát a tak si je pojďme v krátkosti shrnout.
V neděli večer před akcí jsme se dozvěděli nemilou zprávu, že nejmenovaný frontman kapely Cémur šámur se o den dříve podrobil operaci nevidomého střeva a že se všechna jejich nejbližší vystoupení ruší, včetně toho na Klučance. Narychlo jsme tedy zkoušeli sehnat náhradu, což se příliš nedařilo a tak jsme nakonec přesunuli koncert kapely Asfalto ze sklepní scény na hlavní pódium a na sklepní scénu obsadili legendární folkové duo Žibr – HSK z Hostinného. Toto řešení se nakonec ukázalo jako správné. Žibr, jakožto klasika nejen přelomu osmdesátých a devadesátých let, byl návštěvníky přijat s velkou radostí a nadšením a jejich dvě vystoupení stála opravdu za to.
Další zádrhel se objevil v pátek po obědě, když dorazily na klučanku herečky z divadla KaRaJaPeJi a Ba se sdělením, že jedna z nich (ta, která měla dvě hlavní role v plánované hře) se potýká s těhotenskými problémy a že netuší, zda budou schopny odehrát plánovanou hru Ze života hmyzu. Po dlouhé poradě a zkoušení se děvčata rozhodla, že přeci je zkusí jim věnovaný čas v programu využít. Pojaly to vskutku neotřele a odehrály vlastně takovou upoutávku na příští rok s úryvky ze zmíněné hry. Klobouk dolů, dámy!
K poslednímu excesu došlo až během akce samotné. Pár hodin po půlnoci bylo v druhém patře nad schody nalezeno lejno tak veliké, že bylo jasné, že není dílem zvířete, nýbrž člověka. Kdosi měl nejspíš buď velký problém doběhnout, nebo se jednalo o sabotáž. To už však zřejmě nezjistíme, každopádně velký dík patří Filipu Koblihovi, že i přes odporný zápach a ještě horší pohled toto nadělení uklidil.
Byly ale také veselé momenty, které je potřeba zmínit. Za jeden z nich se dá jistě považovat páteční večírek organizačního týmu s hudbou, tancem a občerstvením. O muziku se postarali Owar s Ojtou a legrace bylo no jejej. Na některých lidech ze štábu byly následky vidět ještě v sobotu.
Veselo muselo být, jak jsme se doslechli, i v autobuse, který odvážel návštěvníky do Trutnova. Zpěv a veselý hlahol je provázel prý po celou cestu. Inu, další ročník za námi a vzhůru do příprav dalšího.
Zachovejte nám přízeň a ještě jednou díky všem, bez kterých by tento festival nemohl proběhnout. See you!

Webrovkafest na Klučance 2017

16. ročník Charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů.

18. listopadu 2017

Od 14:30 hodin

věnováno dětem a Radimu Hladíkovi

Moderuje: Tomáš Grohregin

Minimální příspěvek:  200,- Kč

Divadelní scéna:
15:00 – 16:00 –KaRaJaPeJi a Ba – Ze života hmyzu (J. a K. Čapek)
16:20 – 16:40 – Divadelní soubor Krychličky – Bramborové divadlo seňora Potatýna
17:20 – 17:40 – Divadelní soubor Krychličky – Pán hor

Hlavní scéna:
16:00 – 16:45 – Bez šance
17:15 – 18:00 – Poslední Lež
18:30 – 19:15 – Pepa Lábus a spol.
19:45 – 20:30 – Asfalto
21:00 – 22:00 – Insania
22:30 – 23:15 – Kluci
23:45 – 00:30 – SILENTPIE & THE PLEZÍRS
00:45 – 02:00 – jam session

Pro případné zájemce budou k dispozici v našem festivalovém obchůdku šablony a barvy k potisku trik a mikin logem festivalu. Počet triček k zakoupení bude omezen, vy si však budete moci za malý finanční příspěvek potisknout i vlastní oblečení.

Vstup bez psů!

Objekt Klučanky je nekuřácký, kouření bude umožněno pouze ve vyhrazených prostorách.

Rozpočet 16. ročníku podpořili:
Město Trutnov, Město Teplice nad Metují, Město Meziměstí, Lom Babí a. s., Radiodiagnostika s. r. o. – Miroslav Votoček RA, Continental Adršpach, Požární ochrana a BOZP – Ing. Zdeněk Semerád, ROSA architekt, B.D.H. Kovo s. r. o., Autosklo – servis Dušek, ZD Ostaš, Auto sklo – fólie Binek, Kafe partner, Pepa Lábus, PROTO.cz s. r. o., Camp Dolce, Kateřina Kasperová, Marcela Anderlová – Partners, Bazény Machov s. r. o., Komap s. r. o., Kamenictví Petr Beneš, Aleš Kotek, Pivnice Kotva, Auto-sklo Oldřich Šorm, Martin Zeman, Věra Bartošová, Tomáš Borovec
Technická, materiální a mediální podpora:
DTP grafika PeKut, Bioplaneta, Monster of metal and hardcore festival, Trutnovinky, Královédvorsko.cz, UFFO Trutnov,Rádio Beat,  Pivovar Krakonoš Trutnov, Autobusová doprava Roman Koula, Digitální tisk Luky

Moderátor Tomáš Grohregin

Celým programem na všech scénách vás bude znovu provázet Tomáš Grohregin, řečený Gagarin, jehož moderování Webrovkafestu 2015 bylo vskutku vynikající a nezapomenutelné. Ten se jako moderátor, dramaturg a hudebník dostal do povědomí několika málo lidí v roce 2009, kdy začal pro pořad České televize “Dobré ráno“, uvádět netradičním způsobem rubriku předpovědi počasí. Pozornost širšího obecenstva pak získal díky moderátorské a herecké spolupráci na dalších projektech nejen České televize, jako byl třeba „Muzika Moravskoslezská”, spoluprací s televizí Fajnrock TV (Heavy Kecal Show), hlavně však humoristickým magazínem Čt “Pečený sněhulák”.
Se zmiňovanou úzkou skupinkou lidí a dalšími svobodně myslícími dušemi se pravidelně setkává na různých kulturních akcích, hudebních a jiných festivalech, křtech, firemních večírcích, televizních přenosech a charitativních akcích, kterými je jako moderátor, nebo lépe řečeno, konferenciér, provází. Jsme si jisti, že se tento Ostravák, původem z východního Slovenska, žijící v Praze, se silnými vazbami na Krkonoše, postará o to, aby se k vám dostaly všechny potřebné informace velmi zábavnou formou a že modering v jeho podání bude stát za to stejně jako před dvěma lety.
https://www.youtube.com/watch?v=oK1SjRjZmPc

KaRaJaPeJi a Ba

Po roční tvůrčí pauze se vrací oblíbený dámský divadelní spolek, který opět celou akci zahájí. Na improvizované „schodišťové“ scéně, kdy hlavní prostor jeviště bude v mezipatře u akvária s želvami a hlediště pak na schodech od přízemí a k druhému patru, zahrají hru, kterou plánovali už na loňský ročník, kterého se nakonec bohužel nezúčastnily.
Ze života hmyzu je drama, které napsali společně bratři Karel a Josef Čapkovi. Premiéru mělo v roce 1922. V dramatu vystupují motýli, chrobáci, mravenci, cvrčci, lumci, kukly i slimáci a každý zastupuje nějakou vlastnost nebo typ lidí. Prostřednictvím jejich chování kritizují Čapkové nešvary lidské společnosti. Svět hmyzu ve skutečnosti zastupuje svět lidí a jednotliví obyvatelé louky zastupují jednotlivé lidské vlastnosti a typy. Prostřednictvím hmyzu jsou kritizovány negativní lidské vlastnosti jako povrchnost, hrabivost, egocentrismus, prospěchářství, nenasytnost, touha ovládat ostatní atd. Hra, která má tři dějství, předehru a epilog, bude jistě v netradičním provedení divadelní scény skvělým úvodem festivalu.
Radka Petráková
Jitka Gábrtová
Katka Rozová
Katka Ježková
Bebina
Jarmila Štěpánková
Sunshine
Pepina
https://www.youtube.com/watch?v=L3KcNlCK_O8

Bez šance

V rámci programové skladby jsme považovali za velmi důležité obsadit i několik kapel z bližšího okolí Klučanky, neboť původní myšlenka Webrovkafestu byla dát příležitost k hraní hlavně regionálním a méně známým kapelám z okolí. Na Webrovce tomu tak bylo stále, ovšem na Klučance, kde už jsme nyní dobře zabydlení, přichází tato možnost až letos. Hodláme v tomto trendu pokračovat i nadále dáváním prostoru i kapelám z Broumovského výběžku, potažmo z Náchodska. Proto 16. ročník hudebně odstartují tři mladí kluci z Police nad Metují (nedávno kapelu opustil zpěvák), hrající energický punk-rock! Kapela Bez šance byla založená roku 2013 a pravidelně hraje od roku 2014 po celé ČR na všemožných punkových mejdanech. Na kontě mají 4 singly a dva videoklipy. Týden po Webrovkafestu pokřtí své další EP z něhož některé písně představí už i zde. Někteří členové této kapely pomohli výrazně s propagací akce po přesunu z Trutnova. Za to hlavně Ondrovi patří veliký dík. Tentokrát tedy začneme pěkně zostra a od plic, proto přijďte co nejdřív, ať se kotel vaří.
Petr Zuda-kytara, zpěv
Ondřej Hornych-baskytara, zpěv
Honza Dostál-bicí
http://bandzone.cz/bezsance
https://www.youtube.com/watch?v=pHi6_wjq5KM

Marta a Rasputin

Po čase se opět vrací a program sklepní scény rozehrají Marta a Rasputin. Soubor, který pravidelným návštěvníkům nemusíme dlouze představovat. Nechceme, ale ošidit ty nepravidelné, či nové a proto pár slov.
Marta a Rasputin hrají něco mezi folkovou a lidovou muzikou, výhradně ale na akustické nástroje. Hudba je to živá a energická, protože všichni členové mají rádi tanec a zábavu. To ostatně pramení z jejich mladistvé nespoutanosti a nevybouřené energie, skrývající se v nich a čekající na explozi mezi veškeré posluchačstvo.
Zvláštností kapely jsou vlastní písně na motivy pana Tolkiena zabývající se skřetí tematikou a problematikou. Již bylo opravdu na čase začít se zajímat o tyto zvláštní nenáviděné tvory na pokraji společnosti. Stylovou různorodost doplňují vlastní „neskřetí“ písně, kterými postupně rozšiřují svůj repertoár. Těšíme se jak tato muzika zafunguje v tajemné sklepní scéně.
Tomáš Habrún – akordeon, ukulele, zpěv
Marta Věchetová – housle, šalmaj
Irena Homo Janigová – violoncello, příčná flétna
Radim Kolbe – cajun, djembe, perkuse
Lukáš Pelc – kontrabas
http://bandzone.cz/martaarasputinband
https://www.youtube.com/watch?v=Pm5ZNtmQQ9U

Divadelní soubor KRYCHLIČKY

Druhým divadelním souborem, který zpestří festivalový program jsou vrchlabské Krychličky.
Soubor Krychličky (původně Venušiny Krychličky) vznikl před osmnácti lety na Čarodějnice. První společná iniciativa byla ryze sezónní – v letech 2014 a 2015 se projevovaly především v souvislosti s vernisáží sochařského sympozia Open Air Art festivalu Kakocuco a úspěšnou „ságou“ Pán hor (unikátní komedie typu „potravinového divadla“). Na svém vrubu však májí i tvorbu neotřelých performancí. Tato představení Venušiných Krychliček se vyznačovala naprostou jedinečností: texty (či spíše scénáře) vznikaly několik málo dní před samotnou produkcí, zkouška byla zpravidla jedna, a to nejlépe v den konání akce a žádné z těchto vystoupení se už nikdy neopakovalo, přestože všechna sklidila, díky své autenticitě, mimořádný úspěch. V roce 2016, v létě tohoto roku došlo k rozšíření souboru o mužskou část, a to s cílem zcela konkrétním a do této doby nevídaným – nastudovat „opravdovou“ celovečerní divadelní inscenaci. Název souboru se zkracuje na „Krychličky“ a volba námětu padá na filmový „kulťák“ z devadesátých let, Natural born killers, za jehož natočením stojí např. Quentin Tarantino (scénář) a Oliver Stone (režie). V létě 2016 tedy začínájí pravidelně zkoušet inscenaci T.N.Z.: Zabijáci.
Schodišťovou divadelní scénu Webrovkafestu obohatí Krychličky hned dvakrát a to hrami:
Bramborové divadlo seňora Potatýna
Bláznivý příběh potulného a veskrze popleteného šaška, který vypráví a hraje pohádky dětem tak, jak jste je ještě zaručeně neviděli, ani neslyšeli – namísto loutek si totiž ve svém příručním divadélku veze poctivá dvě kila konzumních brambor.
Scénář, režie, hraje: Zuzana Cejnarová
Pán hor
Unikátní prototyp potravinového divadla, ve kterém si na zbrklého a neohrabaného Bernarda došlápne všemi mastmi mazaná bohyně Hera. Ještě že se vše odehrává v Krkonoších, a je tak nablízku pomocná ruka samotného nejvyššího – slovutného dvanáctistupňového Pána hor.
Scénář a režie: Zuzana Cejnarová
Hrají:
Lenka Skavroňová,
Vendula Šafaříková,
Vlasta Stříbrná,
Radim Šafařík,
Martin Zelinka
http://www.suvavrchlabi.cz/o-nas/krychlicky/

Poslední Lež

Jako druhá v pořadí vystoupí, dnes již víceméně královédvorská kapela, Poslední Lež. Její vůdčí osobností je talentovaná zpěvačka a skladatelka Kateřina Kuhnová (dříve Frimlová), která coby leader nahradila na jaře roku 2013 posledního ze zakládajících členů, Vojtěcha Lábuse. Na postu kytaristy pak angažovala Pavla Skalického a styl kapely se začal ubírat směrem alternativního rocku. Po čase sama kytaru odložila a jako doprovodného kytaristu přibrala do souboru bratrance basáka Matyáše (kterého si mimochodem na jaře 2016 vzala za muže), Honzu Kuhna. Dominantou vedle výrazného hlasového projevu šéfky souboru je stále razantní zvuk tahací harmoniky v podání Jana Owara Novotného, který je nyní služebně nejstarším členem kapely a který stál, spolu s tehdejšími členy PL, v roce 2002 u zrodu Webrovkafestu, jehož organizačního týmu je stále aktivním pomocníkem a ředitelem pro krizové situace. Soubor se už téměř definitivně odstřihl od tvorby původní sestavy a skládá spoustu nových písní, většinou z Kátina pera. Jejich muzika díky výrazné druhé kytaře celkem přitvrdila a koncerty PL bývají nyní ještě více energické a mají spád. Po dvou dosud vydaných albech CD Suricata Suricatta (2005) a CD + DVD Vivere Elementa (2013) mají natočené i album třetí, které však zatím nevydali. Doufejme, že už se brzy tato nahrávka dostane ke slechům posluchačů. Zatím tedy naživo a zvesela.
Káťa Kuhnová – zpěv
Jan „Owar“ Novotný – tahací harmonika, zpěv
Pavel Skalický – kytara
Jan Kuhn – kytara
Matyáš Kuhn – baskytara
Martin Fejk – bicí
www.poslednilez.com
http://bandzone.cz/poslednilez
https://www.youtube.com/watch?v=k1ILVboGTXI

Pepa Lábus a spol.

Třetí v řadě na hlavní scéně vystoupí Pepa Lábus a spol. Tato kapela se začala tvořit kolem sólového písničkáře Pepy Lábuse krátce po vydání jeho debutového (tehdy ještě sólového pod jménem Josef Lábus) alba s názvem „Morana“ v roce 1996. Postupně jako duo, jako trio (to už pod současným názvem), až po svého času šestiičlenné těleso. V aktuální pětičlenné sestavě skupina působí zhruba 7 let. Na kontě má 5 oficiálně vydaných alb. Kromě zmíněné sólové „Morany“ (1996) ještě „Zrcadlo mistra Matyáše“ (1999), „Bezčasá a nehnutá“ (2002), „Vzlétají ptáci“ (2006) a „Délka vteřiny“. K titulní písni aktuálního CD byl natočen klip, který je k vidění na YouTube.
Tento soubor nevynechal jediný ročník Webrovkafest, a to z toho důvodu, že podle názoru všech členů jde o akci, kterou je třeba podpořit. Pepa Lábus už několik let podporuje festival i finančně a postupně se k němu v tomto připojili i někteří další členové, za což jim velice děkujeme.
Pepa Lábus – kytara, zpěv
Tomáš Nýdrle – baskytara
Michal Drašar – bicí
Míra Votoček st. – kytara
Petr Bařina – housle, zpěv
www.pepalabus.cz
https://www.youtube.com/watch?v=DIwcuwBUDU4

Asfalto

Další regionální muziku představí i kapela Asfalto. Ta je na scéně od roku 2012. V prvních letech své existence vypouští do světa několik digitálních EP – tak jak postupně vzniká nový materiál – a konečně v roce 2015 vydává své první album „Devět pecek“ (CD a digitální distribuce). Za dobu svého působení Asfalto odehrálo více jak sto koncertů po různých místech České republiky. Stylově se pohybuje ve vodách, v nichž se mísí hardcore, rock a stopová množství dalších prvků, vše s undergroundovým přístupem a živelností. Postupem času vystupuje Asfalto ve dvou, tří i čtyřčlenné formaci. Jádro tvoří Jarda Rubeš (dříve Tortharry, Jesus Om) a Radek Benda (dříve Laxans, Sulk), stálým hostem v nyní ustálené tříčlenné podobě je Hugo Franěk (dříve Heebie Jeebies). V současné době Asfalto připravuje nové skladby pro budoucí druhé album. I tento koncert bude určitě pořádný odvaz a podzemí Klučanky poprvé tento večer otřese v základech.
Jarda Rubeš – kytara, zpěv
Radek Benda – bicí
Hugo Franěk – baskytara
http://www.asfalto.cz/
https://www.youtube.com/watch?v=vFpyGvoNMio

Insania

INSANIA: rok 017 ve znamení XXX – 30 let od vzniku skupiny, které pečetí album „Na počátku byl spam“ a návratu po sedmi letech na Webrovkafest!
INSANIA vznikla roku 987, po několika koncertech jí byla roku 988 ze strany brněnské StB zakázána další činnost. Poté chvíli působí pod krycím názvem SKIMMED a pod touto hlavičkou v roce 990 vydává LP „New Insanity“ (první nezávislou desku v Československu). Roku 992 obnovuje činnost opět pod názvem INSANIA a v novém složení vydává roku 992 demo „R.U.DEAD?“, v r. 993 EP „Vertigo“ a v r. 994 první CD „Crossfade“, které slavilo úspěch i v zahraničí. Kapela dále koncertuje po celé Evropě, hostuje v několika televizních a rozhlasových pořadech a hraje společně s kapelami jako je VOIVOD, NO MEANS NO nebo KILLING JOKE. Od roku 991 se datuje její přátelský vztah s Jello Biafrou (ze sanfranciských DEAD KENNEDYS).
Po americkém turné koncem minulého století vydala INSANIA, kromě živého CD „Recycling & Live in Seattle“, dvě řadová alba, „Trans-Mystic Anarchy“ a „OUT“, z nichž obě skončily v daném roce na druhém místě v kategorii „hard and heavy“ ankety hudebních kritiků Anděl. Na začátku roku 008 je INSANIA s albem „Rock’n’Freud“ nominovaná (spolu s My Chemical Romance, Billy Talent a Gaia Messaia) na cenu TV Óčko a v březnu 008 za něj dostává cenu hudebních kritiků ANDĚL. V květnu 008 získává ocenění Album roku v anketě BŘITVA, v níž každoročně hlasuje 69 rockových publicistů z 29 médií. Insania je také oceněna v téže anketě jako koncertní kapela roku 009 a za nejnovější počin „KULT HYENY“ opět přebírá v anketě BŘITVA ocenění za Album roku. Zároveň byl „Kult hyeny“ nominován v hudebních cenách ANDĚL.
Legenda tvrdě alternativní scény hraje svůj osobitý crossover tvrdých kytar s moderními syntezátory a samply. Skupina INSANIA, která dodnes kolísá na pomezí hardcore a metalu, nasadila od samého počátku ve své tvorbě zběsilé tempo.
INSANIA je kultem na tuzemské tvrdě alternativní scéně. Za dobu svého působení m.j. třikrát převzala Cenu Anděl, řada ocenění pochází také z rockově zaměřené ankety Břitva včetně zařazení skupiny do „Galerie legend“.
Poly – zpěv, kytara
Klíma – baskytara
Black Drum – bicí
Tudy – syntezátory
http://insania.cz/
https://www.youtube.com/watch?v=PKrgif7ffAc

Bahňous + host

K Webrovkafestu již pěknou řádku let patří také Vašek „Bahňous“ Blabolil. Teprve letos se však představí i na Klučance a to ve dvou různých formátech. Tato ikona české undergroundové scény většinou uzavírala program festivalu svými jam sessiony, kdy sám s resophonickou kytarou, bicíma a foukací harmonikou nejednou stáhl k dalšímu hraní některé muzikanty z ostatních kapel a společně vytvořili neopakovatelná hudební tělesa, která hrála až do časných ranních hodin. Bude tomu tak i tentokrát.. Ovšem na 13. ročníku jsme vyzkoušeli model, že Bahňous v rohu hlavního pódia vyplňoval pauzy během výměny kapel, což nás vlastně inspirovalo k vytvoření samostatné sklepní scény, kterou objekt Klučanky oproti Webrovce umožňuje a jak již je pravidlem, půlhodinové mezery v programu krásně vykrývá.
Těšte se tedy, během dvou posledních pauz na parádní bluesové improvizace, ve kterých je tento muzikant skutečným mistrem. Po skončení programu na hlavním pódiu pak můžete očekávat nespoutanou jam session, kdy se k Bahňousovi přidá jeho kamarád, kytarista Tomáš a možná i někteří další hudebníci. Třeba to budete i vy, pokud budete mít ještě chuť a sílu. Do rána je přeci vždycky času dost, ne?
Vašek je původně z Trutnova, ovšem v osmdesátých letech se odstěhoval na Chrudimsko, kde žije dodnes. Vidět a slyšet jste ho mohli na celé řadě rozličných akcí, ať už je to Open Air Festival Trutnov, Magorovo Vydří nebo různě po klubech či menších festivalech.
http://bandzone.cz/fan/stoker
https://www.youtube.com/watch?v=Q3rjh92DztY

Kluci

Třetí kapelou, která to nemá na Klučanku příliš daleko jsou broumovští Kluci. Byla založena v roce 2010, tehdy ještě pod názvem Kluci z marmelády a ten samý rok nahrála i svoji první demo nahrávku. Stylem se pohybují okolo electro, dupstepu, hip-hopu, kytarovek a punku. Kluci vyrostli na kapelách typu Beastie Boys, Sonic Youth, Chemical Brothers, Daft Punk, Does It Offend You, Yeah?, Hadouken, …
Sami si nahrávají a vydávají desky, střihají klipy nebo tisknou trika. Nahrávky jsou zdarma ke stažení na http://kluci.bandcamp.com/. Za dobu své činnosti už mají svých počinů a odehraných koncertů bezpočet a mezi jejich asi největší úspěchy patří vítězství v diváckém hodnocení soutěže kapel Broumovská kytara, vítězství soutěže kapel Náchod – Prima sezóna, koncert na Rock for People nebo společné hraní se Sunshine, Airfare, No distance Paradise, Dgsbds,
The Prostitutes, Prago Union, Skyline, Walter Schnitzelsson, Dead Pope’s Company, Bounce Bounce, s Bonusem, De Mood atd. Vidět a slyšet jste je mohli i na Majálesech v Trutnově a Ústí nad Labem.
Jestli sjíždíte electro a jste v míru s kytarovým bordelem, neměli byste s kapelou Kluci šlápnout vedle.
Kuba Šleis – zpěv, kytara, samply
Ondar Šleis – basa
Jára Winter – bicí
Kája Franze – klávesy
Martin Minařík – kytara
http://bandzone.cz/kluci
https://www.youtube.com/watch?v=E45xS40q10E

SILENTPIE & THE PLEZÍRS

Poslední kapela, která se představí na hlavní scéně, vznikla v dubnu roku 2015, původně sice v trochu jiném složení a pod jiným jménem, ale základ tam byl. V podstatě se ten základ budoval celé roky, kdy chlapci chodili jamovat do zkušebny na perón trutnovského nádraží a jejich muzikantské schopnosti se postupně zlepšovaly. Vadilo jim, že Trutnov hostí Obscene Extreme, čili nejlepší festival extrémní hudby na světě, a současně postrádá kapelu, která by tam mohla hrát. Chuť něco udělat byla. Teď jen stačilo tu chuť nějak zhmotnit.
Stalo se tak vlastně z nouze pár dní před jedním koncertem v dnes již zaniklém trutnovském klubu Kabinet, když místní kapela EgoFear (na Webrovkafestu hráli v roce 2012) nemohla vystoupit, protože jim odešel kytarista. Začalo se rychle a vášnivě jednat, jak ji nahradit a nakonec všichni usoudili, že jako votvírák dotyčného večera může být i víceméně improvizovaná show. Takže Munky se Skořím (Exorcizphobia) dali v průběhu týdne do kupy nějaký covery a pár vlastních výtvorů a vystoupili ve složení dva zpěvy, kytara, bicí; občas jeden ze zpěváků vzal druhou kytaru pro doprovod. Vystoupení mělo pozitivní ohlas, a tak bylo jasné, že budou s projektem pokračovat. Vyvstaly dva problémy, Skoří neměl na kytaru v další kapele dostatek času a chyběl basák.
Nakonec se všechno vyřešilo. Jako basák se brzy objevil Stráňa (ex-Inquizithor), který hledal podobný projekt a zapadnul do party velmi dobře. Na postu kytary se po pár různých pokusech usadil Číča, který po svém odchodu z EgoFear (jenžto paradoxně zavdal impuls ke vzniku této kapely) neměl angažmá. Po původně hodně recesistickým vyznění svých starých skladeb (Zvratky tvojí matky, Holubí doom a další hity) se rozhodli vydat vážnější a temnější cestou, a tak začal příběh SILENTPIE & THE PLEZÍRS.
A vás čeká v podání této party neskutečný nášup, který nadzvihne pokličky nejednomu Krakonošovi.
Koláč: zpěv
Jevgenij: zpěv
Číča: kytara
Stráňa: basa
Munky: bicí
http://bandzone.cz/silentpie
https://www.youtube.com/watch?v=FpfmKqRKIB8 

ColorSound

Jelikož se loni taneční párty ve sklepě osvědčila a našla si své příznivce, rozhodli jsme se v tomto konání pokračovat.I letos, s úderem půlnoci, znovu rozduní podzemí Drum´n´bass v podání Dj´s z ColorSound systemu.
Myšlenka založit tento sound system se zrodila začátkem roku 2009. Tenkrát se dalo do kupy pět trutnovských dýdžejů, jejichž společným oblíbeným stylem je Drum and bass, někteří však hrají i Electro a Trance. První mejdany se odehrávali převážně na polích kolem Trutnova, postupně své akce i aparaturu vylepšovali a vznikaly tak nezapomenutelné párty například víkendový festival u Pilníkova v roce 2010, několik ročníků párty na koupališti v Malých Svatoňovicích a nespočet klubových akcí, hlavně v trutnovském klubu Kabinet. Dále se CSS podíleli na čtyřech úspěšných ročnících Garage party pod trutnovským Uffem, přehlídce místních sound systémů.
Takže vy, kteří nebudete mít po skončení programu na hlavní scéně stále dost a nebude se vám ještě chtít odjet domů, nebo vy, co to dáte na Webrovkafestu takzvaně „na punkáče“, či budete nocovat poblíž, můžete ve sklepě řádit až do pěti hodin do rána. Možná i ještě dýl, budou-li síly stačit.
Hrát vám budou tito Dj´s:
Radim „Radax“ Chládek
Pavel „ Houmr“ Holanec
Jarda „Džega“ Šrejber
Ruda „Waypa“ Novák
Ivan „Schraya“ Šrajer
https://www.facebook.com/groups/colorsoundsystem/?fref=ts
https://www.youtube.com/watch?v=NcT24HFaUhc

Kytarista Radim Hladík

dokázal zastavovat čas, aniž by zůstával včerejším. Nebyl vysoký, ale byl velký. V tom se „rozměry“ podobal například Karlu Krylovi. Radim Hladík, který týden před svými sedmdesátinami zemřel na plicní nemoc cystickou fibrózu, hrál jinou hudbu než ikonický folkový bard. Stejně jako on ale patřil k zásadním tvůrcům zvuku druhé poloviny šedesátých let.
Hladík, lídr skupin Matadors a Blue Effect, byl především rockovým, artrockovým či jazzrockovým kytaristou. Nezapomenutelně však zasáhl také do českého folkového písničkářství spoluprací s Jaroslavem Hutkou, hlavně na lidových baladách ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše.
Kdekoliv se dotkl kytary, zůstaly po něm hluboké stopy. Přitom nikdy nešlápl vedle. Stal se vzorem českých kytaristů, jejich nepřímým učitelem.
Podobně, i když z nahrávek, se učil od svých amerických či britských vzorů − B. B. Kinga, Alvina Leeho a především Jeffa Becka, o němž prohlásil, že je trochu surovec, i když prý v dobrém slova smyslu.
Spojení Hladíka, který vždy spíš působil jako skromný hybatel v pozadí, se slovem surovec nejde příliš dohromady, ačkoliv podle kronikáře Hladíkovy skupiny Blue Effect Ivo Marka koncem šedesátých let „Modrý stroj“ všude boural sály. Obzvlášť v Polsku prý „kluci při destrukčních zvukových výronech brutálně hoblovali bedny a na závěr rozkopali bicí… Lidi šíleli nadšením“.
Radim Hladík, který v Matadors začínal s britskou podobou rhythm and blues, měl ovšem také značně melancholické, ztišené polohy, které v uších jisté části publika dokonce překřičely rockovou dravost jeho zlatých prstů.
Osudově ty polohy zastupuje klidná instrumentálka Čajovna, v níž jako kánon s využitím playbacků Hladík navrstvil v jednoduchém motivu čtyři sólující kytary − bylo to v roce 1975 na jeho sólové desce, jíž slavil desetileté výročí na scéně a kdy svou hru improvizoval někdy i na šest kytar zároveň. Čajovna je skladba krásná, proporčně čistá jako antická alabastrová socha. Jistý Hladíkův fanoušek o ní odůvodněně prohlásil, že jednou bude státní hymnou − tehdy vlastně ještě československou. Ostatně Hladík stejně výrazně jako do české scény zasáhl také do slovenské, když hrál a natáčel desky se zpěvákem Pavolem Hammelem a varhaníkem Mariánem Vargou.
Tehdy Hladíkovi i jeho generačním kolegům ještě rostly dlouhé vlasy, bigbíťáci si vyráběli umělé špičky na boty, v troubě pekli brýle, aby ztmavly jako ty Elvisovy, a tuzemská scéna byla rozdělena na dva tábory, vzpomíná na tu dobu zase výtvarník Petr Sís, který před svou emigrací do Spojených států vytvořil pro Modrý Effect obal desky Svět hledačů. Podle Síse jedni fandili Olympiku a druzí Blue Effectu.
Hladík československou rockovou scénu přesahoval, ale v uzavřeném socialistickém státu nemohl naplno prokázat své umění. Zatímco třeba sportovci směli alespoň pod dohledem tajemníků létat na olympiády a světová mistrovství, čeští rockeři měli zakázáno odjet i do zakouřeného kapitalistického klubu.
Řada z nich tak po relativně šťastném období uvolnění šedesátých let a nástupu normalizace na rockovou kariéru rezignovala. Pokud neemigrovali, „přestoupili“ do středního proudu pop-music, nebo muziku zabalili. Radim Hladík patřil k hrstce těch, kteří vydrželi a přitom si zachovali osobní i hudební integritu. Po celou dobu navíc udržel značku Blue Effect aktivní. Pod vlivem společenských okolností jen byla nucena se proměňovat na Modrý efekt či M. Efekt. A i když to před čtvrtstoletím už vypadalo, že se personálně a hudebně neustále se proměňující kapela rozešla navždy, našel Hladík řešení ve spoluhráčích o generaci mladších.
Dominoval jim Jan Křížek z kapely Walk Choc Ice v roli energetické bomby, která v napojení na Hladíka vytvořila z Blue Effectu skvělou koncertní atrakci. Ta sice čerpala především z Hladíkovy minulosti od šedesátých do osmdesátých let, kdy Blue Effect vyzkoušel skoro všechny podoby rocku, ale přesně se strefila do základní životní potřeby rockového posluchače − retra i návratu ke kořenům.
To jen se mu zastavilo srdce. Ale čas jeho hudby nevypršel.
Zdroj: Ivan Hartman
https://www.youtube.com/watch?v=zS3YzbRAF18

ŽIBR – HSK

Pod tímto názvem, nebo budete-li chtít pod tímto dvojnázvem vystupuje zejména na okrese Trutnov již více jak 15 let dvojice kytaristů samouků, a to jmenovitě Milan Brzák a Michal Žiga. Asi je nutné lidem neznalým této dvojice objasnit výše uvedený název. ŽIBR je vlastně zkratkou prvních dvou písmen příjmeních uvedených členů. HSK (Hostinské sací komando) je název party lidí, která v minulosti existovala v Hostinném, která již aktivně nepůsobí a jen nostalgicky vzpomíná na minulou činnost. A právě ŽIBR je tedy nedílnou součástí HSK, tedy bývalí členové, kteří zpívali pro pobavení u ohňů a v restauracích zpočátku jen písně převzaté. Tyto pak byly nahrazeny vlastní tvorbou. Pro témata nebylo třeba chodit daleko. Byly to písně o lásce či sexu , o vojně , o pivu a životě vůbec . Tyto situace popisují svými lehce parodickými texty , které jsou stoprocentně z jejich dílny . Abychom byli upřímní , jen Zvoník se vymiká výše uvedenému hodnocení . Ale všichni známe staré české přísloví že vyjjimka potvrzuje pravidlo . Někdy v polovině 80. let nic nenasvědčovalo tomu , že by tu mělo vzniknout hudební těleso , které by tu vydrželo delší dobu a hlavně , které by aspoň trošku vešlo do povědomí lidí . Že by se jejich písně dokonce hráli u táborových ohňů a po hospodách , tak o tom se nikomu ani nezdálo .První , kdo z nich vlastnil kytaru byl Milan , který to tak trochu pochytil od staršího bratra . A on právě začal skládat první písně ještě v pubertě . Michal začal až o několik let později a skládat začal až na vojně . Aspoň v prvopočátku byla jejich úloha snadnější , jelikož hráli tehdejší vypalovačky na pařbách a čundrech Hostinského sacího komanda (HSK) . Pak z toho vyplynuly písně o životě , zážitcích ,láskách atd. členů HSK .Postupně začalo písní přibývat.
Jejich písně by se nikdy nerozšířili , nebýt šťastného nápadu kamaráda , zvukaře a muzikanta Roberta Rudlofa . Prostě to chtělo udělat desku , ne gramofonovou , protože to tenkrát bylo téměř nemožné . ( Renomovanější muzikanti nemohli vydávat svou muziku ) . Využili toho , že Robert měl aparaturu , mikrofony a vše potřebné . Prví desku nahráli v roce 1987 u něho v pokojíku . Podmínky spartánské , ale chuť veliká. Pak vydávali “ každý rok jednu „ desku “ až do jeho tragické smrti v roce 1992 . Dokonce se po sametové revoluci povedlo vydat doopravdickou černou desku v nákladu 600 kusů , čímž se splnil jejich sen.
Kazety jim tedy umožnily dostat se do povědomí lidí, protože lide si je nahrávali vozili je na vojnu, do škol a do internátů . Takže myšlenka na koncerty vlastně vyvstala sama . Na úplně první si živě pamatují dodnes . Bylo to ve Vlčicích. Byli tam ještě s jednou kapelou, vlastně vystupovali jako jejich hosté . Poslouchalo je asi dvacet lidí a přesto nervozita byla obrovská . Dokonce došlo i na útěk z podia . Každopádně to byl začátek jejich hudební kariéry . Díky známosti s místním podnikatelem začali hrát u něho v Národním domě a tím vlastně i na Porciunkuli . Později se i s ním přesunuli na koupaliště a tam se z toho vlastně stala tradice. Po roce 1992 už nebyl nikdo , kdo by je nahrával a natáčení ustalo . Nechtělo se jim nějak skládat nové písničky a na několik let zaspali . Naštěstí se probudili a nové písně vlastně skládají dodneška . A také se objevila jiná možnost , jak a hlavně u koho a na co nahrát naše písničky . Objevili trutnovského muzikanta Tomáše Rypana , který byl ochoten jim ve všem vyjít vstříc . U něho právě nahrávali poslední dvě CD .
Michal Žiga – kytara, zpěv
Milan Brzák – kytara, zpěv
http://zibr-hsk.g6.cz/index.html  
https://www.youtube.com/watch?v=fmum2T-Ai6c