Výtěžek: 29 270,- Kč
Devátý ročník Webrovkafestu by se s trochou nadsázky dal označit jako Letní, jelikož počasí bylo tentokrát opravdu velice příjemné. Téměř patnáct stupňů nad nulou zaskočilo mnoho na zimu připravených návštěvníků, na Webrovku přicházeli lidé zpocení jako kdyby celou cestu běželi. Předem domluvená případná pomoc Technických služeb tak nebyla potřeba a zdálo se, že vše půjde hladce. Když však přišla hodina začátku (15. hodina), zela chata skoro prázdnotou a bylo jasné, že tentokrát se na čas nezačne. Divadelnice z KaRaJaPeJi a Ba se chystali ke své další premiéře a lidé se postupně trousili. Před půl čtvrtou, kdy už počet návštěvníků dosáhl únosnou mez byl festival zahájen. Tohoto zahájení se ujali zakladatelé festivalu Vojtěch „Ojta“ Lábus a Jan „Owar“ Novotný, členové kapely Poslední Lež. Nutno podotknout, že tato kapela poprvé v historii na tomto festivalu nevystoupila a to kvůli tomu, že zpěvačka SuriKáťa v pátek 12. listopadu porodila syna Tomáška Skořepu.
Na zaplachtované terase se mezitím rozjížděl druhý výčep a bývalý člen P.L. Jarda Schrötter chystal dílnu na výrobu triček. Dívky vesele excelovali ve hře Jana Wericha Tři sestry a jeden prsten a objekt chaty Webrovka se pomalu plnil.
Po zhruba půlhodinovém představení nabíhá rychlá rota upravit židle a stoly a zvukař začíná chystat aparát. Zde se stala asi první chyba. Kombinace přípravy zvuku a zvuková zkouška první kapely Mescalero se poněkud protáhla a vytvořil se asi hodinový skluz. Bohužel ani vystoupení této kapely, která byla na Webrovkafestu nováčkem se nedařilo ukončit v domluveném čase a skluz se ještě prohloubil. Mescalero odehrálo celkem zdařilý koncert avšak je to kapela mladá a ještě zřejmě nemá zkušenosti s vystupováním na festivalech, kde se bojuje o každou minutu a kde čas je to čeho je vždycky strašně málo.Buďme však shovívaví a protentokrát jim to odpusťme.
Další časový posun se vyskytl při neplánovaných přestavbách bicích, kterých bylo tentokrát až příliš. Druhá v pořadí vystoupila skupina Blues Mystery, další trutnovská novinka, uskupení složené ze samých ostřílených rockerů a bluesmanů. Třetím v řadě vystupujících byl již tradiční soubor okolo Pepy Lábuse, který svým letošním vystoupením doslova rozpumpoval festivalovou náladu. Sál tančil a terasa hučela. Pražská kapela Rudovous, která následovala, už jen naskočila do rozjetého vlaku a začala pečlivě topit pod kotlem. Šansonový zpívající bubeník Bonzo i všichni ostatní z kapely hráli skvostně a lidé upouštěli zábrany a rozhýbávali svá těla. Svěží západní vítr pak přinesla kapela Cémur šámur se svým obsáhlým dechovým ansáblem. Týden před křtem své nové desky Japabyne tak dala přítomným ochutnat z číše zatím neodhalených a neznámých písní. Perličkou bylo vystoupení hradecké kapely We-me-no, která svým rozpustilým punkem potěšila i početnou punkovou skupinu návštěvníků, ale rozhodně ne jenom je. Pánové, ikdyž už trochu v letech, neměly se zaujetím Webrovkovského publika nejmenší problém a uchvátila je i atmosféra festivalu, kterou si vychutnali až do konce (stejně jako Rudovous).
Samostatnou kapitolou letošního ročníku bylo vystoupení brněnské kapely Insania. Přesto, že byli unavení po pátečním hraní v HK a přejezdech, nastoupili s dvouhodinovým skluzem a odehráli koncert plný dravosti hyen. Jejich vystoupení přineslo na Webrovkafest další hudební rozměr a přesto, že část obecenstva už odpadla, kdo zůstal rozhodně nelitoval. Volným radikálem byl možná v tu chvíli každý přítomný. Krása prostě střídala nádheru.
Po této hudební smrti nemohl následovat žádný jiný hudební sty než kterým se prezentuje kapela Strange?. Polevit v hudební kadenci by bylo velikou chybou a dosud živí návštěvníci to přijali velmi kladně. Terasa bujela ruchem i přesto, že táhlo na třetí hodinu. Kapela, která bohužel odnesla nejvíc nedodržování časů a zbytečných zpoždění, navrátivší se Not Fragile (stála u zrodu festivalu), ovšem jejich koncert byl skvělou kapelní tečkou za festivalem. To nejtvrdší nakonec a nikdo nebude spát! Pak už nastoupil se svým nádobíčkem dnes již tradiční zakončovatel Webrovkafestu Bahňous a spolu s dalšími různými muzikanty ( nebo i sám) tak vesele hrál opět až do dopoledních hodin. Opět se tedy přetáhl festival do druhého dne a vybraní jedinci opouštěli objekt chaty až v pozdních večerních hodinách.
Návštěvnost letošního ročníku byla podstatně nižší než na posledních dvou, ale díky drahocenným kamarádům sponzorům a propagátorům či jiným podporovatelům, podpoře města Trutnova, personálu a vedení Asociace dětských domovů, moderátorovi Rosťovi a dalším všem vystupujícím kapelám a především Vám, našim milým návštěvníkům ať pravidelným či náhodným, jsme vybrali na vánoční pobyt pro děti na chatě Webrovka 29 270,- Kč. To je fantastické!!!
Program 2010 – 9. ročník
Sobota 13. listopadu
Věnováno městu Trutnovu a památce padlých kamarádů J. Kolesy, J. Pecháčka, R. Doležala, V. Hanykovicse, M. Chvoje, R. Martínka, M. Voříška, L. Nepovíma, O.Tvrzníka, T. Jiráska, M. Přibyla a Zdeňka Rösela
Moderují: různí lidé
Začátek v 15:00 hodin
Minimální příspěvek činí 150,- Kč
Účast potvrdily tyto soubory:
Pro případné zájemce budou k dispozici šablony a barvy k potisku trik a mikin logem festivalu. Počet triček k zakoupení bude omezen, za 10,-Kč si však budete moci potisknout vlastní oblečení.
Upozornění pro všechny kdo se chystají na Webrovkafest autem: Buďte připraveni a mějte s sebou zimní výbavu.
Psy nechte prosím doma aby nedošlo ke zbytečným problémům.
Objekt chaty bude nekuřácký, kuřácký koutek bude jako loni na zateplené terase.
Těšíme se na vaši bohatou účast!
Medailony
různí lidé
Několik minulých ročníků mělo své stanovené moderátory. Ať to byl Aleš Mucha s Čáryfukem, Radomil Uhlíř nebo Palábus a Inhalaxa, kteří vás skvěle bavili během přestaveb aparátu a zvučení kapel. Letos je však připraven netradiční způsob moderování. Každý soubor uvede jiný (nebo spíše jiní) moderátor a celé ty doby čekaní na další hudební nálož se jistě velmi zpestří a nabydou pokaždé jiného rozměru a formy uvádění. Průvodcem i původcem těchto neobvyklých a na místě inscenovaných moderátorských výstupů bude zakladatel festivalu Vojtěch Lábus. Samotnými moderátory budete třeba práve vy. Webrovkafest über alles.
KaRaJaPeJi a Ba
Pravidelný návštěvník už jistě tento krkolomný název dokáže vyslovit bez problémů. Už tolikrát vystoupil tento dívčí divadelní soubor na Webrovkafestu, že dnes již každý ví o co jde. Rok co rok překvapují první návštěvníky festivalu a jejich děti výběrem divadelních her nejrůznějších autorů. Vloni dokonce zaujali publikum vlastním kusem, se kterým sklidily náležitý aplaus. Letos pro nás tato sympatická děvčata přichystala zase perličku z kuchyně prken, která znamenají svět. Kdo by neznal soubornou pohádkovou knihu Famfárum od mistra československého divadla Jana Wericha. Do této knihy se herečky začetly a vybraly jednu ze sedmnácti humoresek, která nese název Tři sestry a jeden prsten. V této pohádce si autor bere na mušku některé lidské vlastnosti a zlořády. Kniha která okouzluje krásou češtiny, hravostí a moudrostí vypravěče a potěší děti i dospělé. A divadelní zpracování od našeho roztomilého spolku jistě taktéž. Divadlo KaRaJaPeJi a Ba se tak opět po loňském, skoro hororovém příběhu, vrací k dětské tématice a ta na Webrovkafest rozhodně patří, vždyť smysl celé akce je jasný.
Kateřina Rozová
Radka Petráková
Jarmila Štěpánková
Petra Šormová
Jitka Gábrtová
Kateřina Ježková
Sunshine
FaceBook – KaRaJaPeJi a Ba
Mescalero
Mescalero, to nejsou popíječi lahodného omamného nápoje s červíkem na dně, ale nová trutnovská kapela, která letošní ročník po hudební stránce zahájí. Kde se vzala a jak vznikla? Po ne příliš dobrovolném odchodu z bývalé kapely, na jaře 2009, oslovil bubeník Jirka Haas baskytaristku Markétu Ulrichovou a některé své bývalé spoluhráče, kytaristu Martina Brádlera a klávesistku Anetu Matunovou. Společně utvořili první jádro kapely a vydali se hledat někoho na post zpěváka či zpěvačky. Oslovili tedy Renatu Kolesovou Schrollovou a kapela byla rázem kompletní. Mescalero se stylově usadilo v hard rocku a začalo tvořit repertoár převážně z vlastních věcí. Zhruba po půl roce však kapelu opouští Martin a na post kytaristy nastupuje bývalý bubeník a začínající kytarista Joska Řada. Styl a způsob zkoušení se mu zalíbil a tím se kapela ustálila do současné sestavy. Název Mescalero byl vymyšlen a určen podle nikdy neporobených a svobodných apačských válečníků. A v podobném duchu je i sound kapely samotné. Je nespoutaná, dravá, naléhavá, ale na druhou stranu je i rozvážná, klidná a pohodová. Všemu dodává punc excelentní zpěv Renaty, která v některých hlasových polohách lehce připomíná Moniku Načevu nebo Báru Basikovou. Myslíme, že nic lepšího na rozjetí letošního Webrovkafestu v celém okolí nenajdete.
Renata Schrollová – zpěv
Markéta Ulrichová – baskytara, zpěv
Aneta Matunová – klávesy, zpěv
Joska Řada – kytara
Jiří Haas – bicí
Blues mystery
Co je to Blues mystery? Nic jiného než další projekt trutnovské rockové legendy, baskytaristy Jardy „Goyi“ Chvoje. Ze zaniklé kapely Nior W. si s sebou do nové kapely přivedl svého dlouhodobého spoluhráč Ondru Šímu. Tato nerozlučná dvojice v březnu 2010 oslovila dva členy z kapely Lith-Inn O´Wevidle, kterou stálí návštěvníci festivalu jistě znají, a to jmenovitě bubeníka Vláďu Bartela, ale hlavně špičkového zpěváku Radka Kalenského. Soubor se soustředí výhradně na bluesrockovou muziku a předvedou několik světových šlágrů, od Paula Rodgerse přes Johna Lee Hookera až po Johna Mayalla. Tyto klasiky budou jistě správným rozjezdem letošního mejdanu. První koncert kapely se uskutečnil ve vinárně Pod Hradem v Trutnově na jam sessionu v rámci mezinárodního festivalu Jazzinec, kde nadchli všechny přítomné. Věříme, že tomu nebude jinak ani na Webrovce. Blues je muzika skvělá a jsme rádi, že v programu festivalu nechybí. Prosíme neplést si Blues mystery s Goyovými přízraky. Jedná se něco o úplně něco jiného.
Radek Kalenský – zpěv
Ondra Šíma – kytara
Jarda Goya Chvoj – baskytara
Vladimír Bartel – bicí
http://www.bluesmystery.cz/
Pepa Lábus a spol.
K Webrovkafestu patří neodmyslitelně Pepa Lábus a spol. Inventář festivalu nevynechal jediný ročník a i letos se můžete na Pepu a jeho písně s lyrickými texty a severským nádechem těšit. Tentokrát zřejmě vystoupí bez hosta Dana Kahudy, ale ten nejspíš na festival opět dorazí, bohužel však bez nástrojů. Třeba se nakonec rozmyslí a Webrovkou se i tentokrát rozezní pronikavý zvuk niněry a galicijských dud. To je však zatím jen ve hvězdách a uvidí se až na místě jak vybaven Olaf přijede. Pepa, který teď nabírá síly na festival v peruánských končinách má pro vás připraveny opět nějaké ty nové písně, ale samozřejmě zazní i písně starší, ze jeho čtyř dosud vydaných alb. Moderátor zpráv z rádia Beat se svým samurajským účesem svou muzikou dokáže pohladit, ale i sdělovat naléhavost každodenního života a jeho neduhů. Perfektně secvičený spol. je plný skvělých muzikantů a tento stroj šlape lépe než jakékoli švýcarské hodinky. Tato muzika dokáže oslovit všechny posluchače napříč žánry i totální hudební analfabety. Pepa letos přiveze své kamarády z Prahy, kapelu Rudovous, ve které hraje na kytaru jeho bývalý dlouholetý bytný ze Zbraslavi David. Pepa však změnil své místo pobytu a dnes bydlí v domě kde provozuje restauraci saxofonista Míra z We-me-na a z této kapely je také současný Pepův spolubydlící, kytarista Ford. Více ke kapele Pepa Lábus a spol. snad dodávat nemusíme. V průběhu minulých ročníků Webrovkafestu bylo o něm řečeno snad úplně vše. Takže? Bezčasý a nehnutý Pepa Lábus a spol.!
Papa Lábus – kytara, zpěv
Tomáš Nýdrle – baskytara
Michal Drašar – bicí
Míra Votoček st. – kytara
Petr Bařina – housle, zpěv
http://www.pepalabus.cz/
Rudovous – rock´n´schrammel shrapnel chanson band
Rudovous, film Akira Kurosawy z roku 1965 je existenciálním dramatem, navíc se silným akcentem na sociální kritiku. A nechybí mu ani výrazný morální a lidský podtext. Prakticky totéž vše lze ale říci i o stejnojmenném seskupení z Prahy. Je ovšem nutno připomenout, že pojem Rudovous neboli Barbarossa podle wikipedie znamená zároveň i hru s plastelínou. Přibližně někde mezi těmito dvěma póly, při bloudění během hledání šumavských hřibů je potřeba hledat podstatu všeho. Ale zatímco král a římský císař Fridrich I. Barbarossa strávil celé své panování na počátku dvanáctého století v nejistotě, konfliktech s italskými městy a vyjasňování pozic s klérem, chlapci z pražské formace si nic vyjasňovat nemusí neboť mají jasno ve všem. Formace Rudovous se vynořila z Labutího jezera roku 1994 a od té doby je noční můrou všech příznivců progresivních trendů i nápaditých plagiátorů britských kapel žijících v bludu, že tudy vede cesta (o čemž si švýcarští myslivci myslí své). Po kolekcích Koláčem k tobě (demo) a s Čížkem po funuse (oficiální debut) se po více než pár letech přihlásila s druhým albem Krankoty. Nespěchá, zraje. Na hudebním eintopfu, ve kterém nelze přehlédnout (natož pak přeslechnout) hospodský šraml, optimistický surf-rock, ryzí rytmy punku, šansonově nosové polohy nad kterým zajásá každý otolaryngolog, špetku folku, lžíci popových melodií i otlučený dávkovací plecháček jazzu, se podílí akordeon, ryčné bicí, výrazný klarinet, baskytara, kytara a několik dalších nástrojů. Krmě pro vyhládlé. A všemu vládne zpěv bubeníka Bonza a jeho neuchopitelné texty plné absurdní poetiky. Asi už se nikdy nezbaví konotací k Tomu Waitsovi (pikantérií budiž fakt, že jim to nejspíš nevadí) a zatímco slavnější seskupení, kterými též skoro všichni zúčastnění prošli postupně zanikají nebo se alespoň permanentně proměňují, stabilita souboru se jeví neměnnou. Tiger Lillies chudých, smutek ulice, dětský bubínek, zpívající putyka před zavíračkou, teskné balady, provokace fantazie a staropražská pouť. Rozvernost písní pro přerostlé děti a hrátky s dynamikou. Všeho druhu. Odrhovačky i proaranžované, dotaženě důmyslné propletence melodií, rytmů a zhudebněné energie nočních návratů. Pouhá zábava? Zrcadlo postmoderního světa? Každému, co jeho jest. Vesnická kutálka doprovází otřískaný pohřebák na krchov, ze škarpy ho sledují indiáni v teplácích, v tom se rakev otevírá a zdánlivý nebožtík se probírá z nečekaně dlouhého delíria. Ideální čas, aby průvod otočil a všichni zamířili do místní putyky, středobodu kultury. Protože právě tam dojde na ten zcela současný, autentický folklór.(fst)
Martin „Bonzo“ Čížek – zpěv, bicí
Jaromír Linhart – klarinet, basklarinet, zvonkohra
František Tomášek – akordeon
David Macháček – kytara, zpěv, pozoun
Martin Černý – baskytara, zpěv, theremin, stylophone
http://www.noise.cz/rudovous/
Cémur šámur
Ze západních Krkonoš, z revíru pána hor Krakonoše, z pod Žalejho se opět navrátí alternativně dechorockové uskupení muderlantů Cémur šámur. Tato neúnavná sebranka poslední dobou chrlí jedno CD za druhým. Letos je tomu nejinak a Cémuři týden po Webrovce pokřtí ve vrchlabské Střelnici již třetí řadové Cd na podmanivým podkrkonošským názvem Japabyne. Křtiteli tohoto alba budou dvě tak skvělé kapely jako Ty Syčáci a nám nejen z Webrovky známí Už jsme doma, kteří v roce 2008 totálně zaplnili areál chaty a rozhýbali úplně každého (včetně podnapilého organizátora). A rozhýbávací kapelou je samozřejmě i Cémur šámur. Kdo s touto rozvernou partou ještě dosud neměl tu možnost bude přinejmenším v šoku. Kapela plná energie, nečekaných zvratů a přechodů do poklidných poloh, doplněná o úžasné veselé i smutné texty, je jistě jednou z nejlepších kapel Krkonošského regionu. Další ozdobou tohoto souboru jsou tři líbezné dechařky na které je radost pohledět. Zpěvák Ondra je démonická komediální osoba, kytarista je více než jen kytarista, ale navíc i zdatný chemik, co se kytarových zvuků týče, baskytarista a bubeník jsou dva elementy sami o sobě a i zbytek členů kapely je velmi poutavý. Hudba Cémur šámur může lehce připomínat některé polohy King Crimson nebo Kava kava. Tím začne přehlídka těch netrutnovských kapel, které letos přijedou podpořit děti bez rodičů. Takže myši a krysy, vzhůru na Housky párky!
Ondra Horák – zpěv
Aleš Vejnar – kytara
Milan Lukeš – altsaxofón
Petr Cejnar – bicí
Zuzana Patráková – pozoun
Pavlína Václavů – barytonsaxofón, klarinet
Libor Fušek – baskytara
Markéta Holasová – tenorsaxofon, příčná flétna
Honza Vlašina – trumpeta
http://www.cemursamur.net/
We-me-no
„We-me-no? Co to jako je?“ může znít první reakce na takovýto název. Nejste daleko od pravdy. We-me-no je neuvěřitelné, nenapodobitelné, nepochopitelné těleso, které přiveze na Webrovku notnou dávku toho pravého nefalšovaného královehradeckého homosexuálního punku, který nenechá nikoho chladným. Jejich punková a dovádivá rozvernost přivede do varu i toho největšího pesimistu mezi návštěvníky. Toto neidentifikovatelné těleso vzniklo někdy v letech 1996 – 97 po druhém rozvodu Forda přímo v Hradci Králové, městu, které bylo odnepaměti vyhlášeným místem vzniku těch nejprapodivnějších kapel. Sestava, která se sejde pouze jednou za rok (a to ne vždy v kompletním stavu) a pouze jednou za rok koncertuje je sama o sobě důkazem, že v hudbě žádné hranice neexistují. Jak by asi na tuto kapelu reagovaly osvícené svazácké články o mladých kapelách v Rudém právu? Možná by ji vynesly na vrchol slávy mezi těmi nejšílenějšími fanoušky undergroundu, punku a těch nejzvrácenějších hudebních stylů. Na druhou stranu musíme uvést, že We-me-no dokáže být i laskavé, romantické a líbivé. Zkrátka kapela jak má být a tak je to správné. Některé členy tohoto souboru jste mohli zastihnout před lety v New Endu v kapele Bivojův Žlab. Nechat si však ujít koncert We-me-na je jako nechat si ujet poslední vlak za svými sny a bohatstvím, jako ztratit v džungli jedinou zubní protézu, jako rozbít si brýle při tom nejlepším filmu. Zkrátka We-me-no se vidět musí!!!
Ivan „Ford“ Foral – zpěv, kytara
Míra „Princ Miroslav“ Wagner – saxofon, zpěv
Alan „Lojzek“ Srch – zpěv, jekot, mekot
Petr „Mongol“ Foral – kytara
Jirka „Žlab“ Žlábek – baskytara, zpěv
Petr „Bivoj“ Matys – bicí
Insania
Asi největší hudební metelicí bude brněnská kapela Insania.
Insania v datech: INSANIA vznikla roku 987. V roce 990 vydává pod krycím názvem SKIMMED první nezávislou desku v tehdejším Československu, LP „New Insanity“. Roku 992 obnovuje činnost opět pod názvem INSANIA a v novém složení vydává roku 992 demo „R.U.DEAD?“, v r. 993 EP „Vertigo“ a v r. 994 první CD „Crossfade“, které slavilo úspěch i v zahraničí. Od roku 991 se datuje její přátelský vztah s Jello Biafrou (ze sanfranciských DEAD KENNEDYS). Po americkém turné koncem minulého století vydala INSANIA, kromě živého CD „Recycling & Live in Seattle“, dvě řadová alba, „Trans-Mystic Anarchy“ a „OUT“, z nichž obě skončily v daném roce na druhém místě v kategorii „hard and heavy“ ankety hudebních kritiků ANDĚL. Na začátku roku 008 je INSANIA s albem „Rock’n’Freud“ nominovaná (spolu s My Chemical Romance, Billy Talent a Gaia Mesiah) na cenu TV Óčko a v březnu 008 za něj dostává CENU HUDEBNÍCH KRITIKŮ ANDĚL. V květnu 008 získává ocenění Album roku v anketě BŘITVA, v níž každoročně hlasuje 69 rockových publicistů z 29 médií.“
„INSANIA, NEZVEDENEJ SPRATEK, KTEREJ PRZNÍ ROCKOVOU SCÉNU OD ROKU 987“, vydala své sedmé řadové album a míří k tvrdšímu, jedovatějšímu zvuku než předchozí „Rock´n´Freud“ ( 2007, Anděl v kategorii „hard&heavy“ a Břitva za album roku). Textově i hudebně jde o ostřejší záležitost než posledně, texty ryjí do „kultury masy“ se sarkasmem, ale taky s nadhledem a černým humorem (viz nevergreeny Pověsíme celebrity!, Peklo jsou ti druzí, Joe se rozhod poslat bombu…). Objevují se tu i vysloveně temné skladby jako Estetika bizarnosti. Text Potkan v hlavě napsal pro INSANII Samir Hauser z duchovně spřízněné VANESSY.INSANIA má kořeny v hardcore, punku a metalu, tvrdé kytary vždy mísila se zpěvností a tato její „jedovatá melodičnost“ je v posledních letech ještě zvýrazněna syntezátory. Nekompromisní, těžké kytarové riffy se proplétají s nápaditými syntezátorovými linkami, bizarními zvuky a vokálem, který střídá polohy od naštvaného řevu po přidrzlé „mečení“.Jestliže textově KULT HYENY vychází spíš z drzosti a nadhledu hardcore/punku, pak tvrdými, podladěnými kytarami je blíž výrazu moderního metalu.
INSANIA, která dřív mívala texty mimo realitu, říká o sdělení KULTU HYENY toto: „Pro zasněnou lyriku už není místo. To, co je kolem nás, je zlý a zaslouží si to pojmenovat.“
Tak to se máme na co těšit.
Poly – zpěv, kytara
Klíma – baskytara
Black Drum – bicí
Tudy – syntezátory
http://bandzone.cz/insania
Strange?
Ani kapela Strange? není na tomto festivalu žádným nováčkem. Jen se občas nepatrně změní název, ale jinak už brázdí vody trutnovské i vlastně celé české muziky bezmála dvacet let. A za tu dobu se taky hudebně i po tvůrčí stránce vyvinula a vykrystalizovala až do dnešního stylu post punk trash.
Poprvé se Strange na Webrovkafestu objevili v roce 2005 a pak jste ji měli možnost shlédnout a vyslechnout i o rok později. Syrová kytarová muzika svou kadencí jistě dobře naváže na předešlou kapelu Insania a pokročilý večírek s tvrdou muzikou v zádech pomůže lidem nabrat další energii nebo vytáhnout i ty všechny zbylé rezervy co ještě půjdou. Temná vizáž kapely tak ještě dotvoří atmosféru pekelného mejdanu, kterým Webrovkafest beze sporu je a vy budete moct popustit i ty nejposlednější uzdy fantazie a ptát se: „je to Divné?“ Odpověď na tuto otázku necháváme samozřejmě jen a jen na vás, třeba právě kapela Strange? bude ten váš očekávaný a vyhledávaný hudební styl a pro někoho třeba i objev. Budou hrát pouze pro vás třeba na vás i přenesou něco ze své Divnosti?
Martin Trawson – zpěv, kytara
Marek Čakajda – kytara
Marek Barva – baskytara
Libor Valeš – bicí
http://www.myspace.com/strangeweb
Not Fragile
Tato kapela patří mezi zakladatele Webrovkafestu (spolu s Poslední Lží a Pepou Lábusem a spol.) a z prvních tří ročníků tohoto festivalu si je můžete pamatovat. Ne však v té původní sestavě. S odchodem frontmana Štefana Dombaie v roce 2005 se kapela na čas rozpadá a objevuje se na trutnovské alternativní scéně znovu až po setkání Štefana s baskytaristou Dušanem Veverkou roku 2008, kdy kapelu znovu oživují. Ovšem v poněkud jiné, změněné sestavě, Zdendu Votroka Kuldu nahrazuje Míra Votoček mladší a post druhého kytaristy po Petru Máyovi Markovi obsazuje Marek Čakajda. Kapela obráží od té doby metalové a HC festivaly a začátkem roku se k nim coby zpěvák přidává Zdenda Vágner, kterého návštěvníci Webrovkafestu mohli vidět i coby hosta kapely Exorcizphobia. Svůj styl nazývají Asi metal-HC a tak je celkem nasnadě, že nepůjde o žádnou uspávací muziku a že jejich styl proto bude mít stejný účinek, tedy nenechat návštěvníky usnout, jako teď několik ročníků nazpět již zmíněná Exorcizphobia. Zazní nové skladby, ale i ty původní, které pamětníci, i když možná trochu poupravené, jistě poznají. Spánek prostě na Webrovce nemá místo!
Štefan Dombai – zpěv, kytara
Marek Čakajda – kytara
Dušan Veverka- baskytara, zpěv
Míra Votoček ml. – bicí
Zdenda Vágner – zpěv
http://bandzone.cz/notfragile
Bahňous a spol.
Po loňské pauze zapříčiněné shodou termínů s Vaškovým již dlouho dopředu domluveným koncertováním na Moravě se tento jamující uzavíratel festivalu vrací na místo činu a bude tak opět dráždit vaše ušní bubínky až do ranního kuropění. Kdo pamatuje jeho poslední vystoupení na Webrovce tak ví, že je tento kytaristoharmonikářobubeník naprostý nezmar, který zvládl společně s dalšími muzikanty z různých kapel jamovat od půl páté ráno do půl jedenácté dopoledne, u čehož byli dvakrát přestěhováni z jednoho sálu do druhého kvůli úklidu.
A s čím se předvede Bahňous letos? Opět půjde o jam session tentokrát však převážně s trutnovskými muzikanty z kapel vystupujících i nevystupujících na tomto festivalu. Opět se tak lesem bude rozléhat zvuk slide kytary, rázných bubnů, dalších hudebních nástrojů a možná že i zpěvu. Kdo ovšem Bahňouse už párkrát na Webrovce zažil a zná ho, může tušit, že tento pán je mistr překvapení a tak je možné, že přiveze s sebou i nějakou tu perlu na závěr. Rozhodně zase půjde o skvělou tečku za festivalem,který ráno skončí a půjde se spát.
Vašek „Bahňous“ Blabolil – slide kytara, bicí
padlí kamarádi
